Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje uspořádala diskuzní setkání podnikatelů a obcí k budoucnosti území po těžbě uhlí v lokalitě ČSA. Zástupci Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny zúčastněným představili navržené postupy revitalizace území a vznik národní přírodní památky. Účastníci podpořili vládou schválený balanční scénář, který dává více prostoru přírodní obnově krajiny a zároveň vychází vstříc i požadavkům na rozvoj cestovního ruchu, lokální ekonomiky, průmyslu i moderní energetiky. Konstatovali, že při napouštění nového jezera bude zajištěná kvalita vod a informace o nízké kvalitě vody odsoudili jako nepravdivé. Informace o nekvalitní vodě v budoucím jezeře šíří spolek Krajina budoucnosti a jeho snahu je negativně ovlivnit rozhodnutí o finální podobě rekultivací. Spolek Krajina budoucnosti v posledních měsících usiluje o návrat k rekultivačním plánům ze 70. let a v médiích kritizuje zejména zvolený trend přírodní obnovy krajiny. „Spolek vznikl až pár měsíců poté, co vláda v návaznosti na šest let práce odborníků napříč obory rozhodla o balančním scénáři, a mluví za něj bývalý šéf rekultivací těžební společnosti. Už to vzbuzuje podezření, že zastupuje spíše individuální zájmy stavebně-rekultivačního lobby než regionu. Dle dostupných informací navíc tito lidé nedávno u soudu falšovali petiční listiny, a dokonce i protokoly o měření kvality vody,“ prozradil František Jochman, předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje. Diskuzního setkání Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje se zúčastnili zástupci okolních měst, obcí a firem z regionu. Společně vyjádřili podporu novému plánu rekultivace lomu ČSA schváleného vládou a záměrům, které se v území plánují realizovat jako dobrému příkladu pro budoucí postup i u dalších lokalit dotčených těžbou.
„Nezaměstnanost na Mostecku se už teď blíží k hranici deseti procent a s blížícím se definitivním koncem uhlí ji pravděpodobně brzy překročí. Region urgentně potřebuje impulz k rozvoji a my cítíme, že obnova krajiny po těžbě by ho mohla přinést. Jsme rádi, že po mnoha letech odborných diskuzí směřuje plán rekultivace do podoby, v níž jsou na prvním místě ti, kdo zde skutečně žijí, pracují a podnikají,“ sdělil František Jochman, předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje.
Jedním z důležitých bodů diskuze byla otázka, na kolik může rekultivace v budoucnu promlouvat do veřejných rozpočtů. Zkušenosti s jezerem Most potvrzují, že poměrně významně. Kvůli vysokému výparu vyjde každoroční dopouštění vodní plochy na cca 15 milionů korun. Naproti tomu jezero s přirozeně ustálenou hladinou veřejné náklady minimalizuje a podobně fungují i další prvky vyplývající z přírodní obnovy.
Podstatou balančního scénáře však není jen zabránit nové ekonomické zátěži, ale především vytvořit kvalitní infrastrukturu a příznivé podnikatelské prostředí, které přiláká nové obory i kvalifikovanou pracovní sílu. To vše by mělo pomoci nastartovat ekonomiku celého strukturálně postiženého regionu a zájmem všech zúčastněných je tuto ojedinělou příležitost maximálně využít.
